Člověče můj
Člověče můj,
člověče můj,
proč jsi mě opustil?
(parafráze Mk 15,34)
Události Velkorysé Noci
volají po velkorysých činech.
V Den, kdy Vzkříšení je ještě
tak mladé,
přijď osvěžit své srdce.
Výjimečné se snoubí
s výjimečným
a Štěpán Rak
opět k nám
zavítá.
Múzínek piano nobile
V horní místnosti nad sakristií svatomichalského chrámu v Králíkách postupně upravujeme prostory pro příležitostné výstavy.
O letošních Vánocích začínáme drobnou výstavinkou nesoucí název:
Čas svátků, čas prožitků
Zájemci si mohou prohlédnout zachované zbytky dřevěných betlémů z oblasti Mladkova i Králík. Dávné jezulátko z Mladkova: Christkind aus Wichstadl - božské dítko v kvítí.
Mohou se začíst (i zanotovat si) do některých vánočních modliteb z příslušných historických mešních knih.
Nechat se vtáhnout do nálady památečních obrázků z cest poutních, svátečních, na místa mimořádná, aby ty samé pak vkládali do svých osobních modlitebních knížeček a tak si tyto silné chvíle v pravidelném rytmu života připomínali.
Otvíráme po Štědrovečerní mši svaté, tedy 24. prosince kousek po 22. hodině. Další prohlídkové časy budeme zde průběžně doplňovat.
25. 12. Hod Boží 14.00 - 16.00
29. 12. Svatá rodina 13.00 - 16.00
Svatovalentinská pouť
Dolní Lipka
kaplinka Panny Marie, Utěchy nemocných a Královny Míru
sobota 26. 4. 2025
16. 00 Slavnost liturgie
Nedá se říci, že v oné době, kdy biskup Valentin žil, by moc státní nějak zvlášť proti křesťanství vystupovala. Čas od času však k neshodám docházelo (bohužel, nebo díky Bohu?).
Tehdejší císař byl mocnářem vpravdě praktickým, když rozhodl, že vojáci z povolání se jednoduše ženit nebudou. Důvod byl jednomyslně podpořen logikou jeho logiky: nemohli by se soustředit na práci.
Do tohoto sporu (více duchovního než bychom čekali), vstupuje místní pastýř se slovy: zákon snad užitečný, ale k životu pravdivý není. Život, aby čestně proudil, vyžaduje soustředěnost srdce, a to se správně uvědomuje především v tušení blízkosti srdce jiného.
A tak náš biskup příslušníkům ozbrojených sil umožňoval, aby se v Kristu odevzdali svým milovaným a zakládali rodiny. Bylo tomu tak sice pokradmu, snad mimoděk, leč nedalo se dlouhodobě provalení takovéto "ohavnosti" zabránit.
Kouzlem nechtěného (?) bylo s "velezrádcem" naloženo podobně. Zprvu se vše schylovalo k velkolepému procesu, jenomže sám soudce byl přemožen "zrůdností" láskyplného jednání místní duchovní autority.
Nezbylo nic jiného, než "vhodnou" motivací chvilkově předat moc soudní všemu prostému lidu. Ten pak dovlekl svatého provinilce "kamsi" za vážený okrsek obce a "kdesi" u cesty sprovodili to "cosi" ze svého právě nabytého pojetí světa, s úlevou, že opět nastane pro všechny hluboký klid na práci.
Avšak dobří lidé zmučené pastýřovy ostatky nalezli a ujali se jich.
Dobrý člověk si vždy najde svého Valentina.
Proto Valentina milujeme, že je tak blízký našemu srdci.
O nesení kříže
Není důležité kdo nese kříž, ale že kříž je nesen.
Mentalita dnešních dnů požaduje, aby doslova vše bylo zbytněno mediální cestou. Toto zasahuje i jednání vpravdě ryzí: dobrý skutek - jako jiný druh sveřepé reklamy.
Je to již tak dávno, kdy bylo v našich zemích, mocí oprávněnou, rozhodnuto o zániku kontemplativních řeholí. Brzdily pokrok. Tedy, tak to bylo tehdy sděleno a dodnes se to takto ve společnosti rozeznívá.
A přitom, kontemplace (pozdvihnutí mysli k okrskům Lásky Boží) náleží k oněm mocnostem, které tento svět drží pohromadě: sklonit se k dítěti, vykouzlit na tváři druhého úsměv, zlehýnka pohladit po vlasech, milovat proto, že prostě někdo "je", naslouchat, uvařit kávu pocestnému, v tichosti krájet svůj chléb...Tyto tak lehce přehlédnutelné skrytosti provzdušňují realitu bytí i dne.
Do takovéto velkorysé společnosti se hlásí i přijímání kříže. Není tak potřebné pátrat po tom, kdo kříž nese, ale být vděčný za to, že mohu bytostně zažívat, že skrze četné "nositele" jsem sám nesen. Nechtějme za každou cenu rozpoznat tvář nesoucího. Vždy se jedná o jednu jedinou: tvář Kristovu.
K obrázku vpravo: z velkopátečních obřadů v kostele sv. Michaela v Králíkách. Není nás zde zase tolik, a proto jsme naplněni radostnou naději, že se našel "někdo", kdo kříž přijal a my jsme opět neseni.
